Pokud si z tohoto návodu vezmete maximum, můžete si ušetřit i desítky hodin života a litry potu nad způsobenými katastrofami, které mne u těchto pokročilejších operací z prvu provázeli.
Pokusím se vám zde jednoduše nastínit jak dva moduly k sobě přiblížit dostatečně na to, aby jsme takový krok mohli nazvat rendezvous (setkání) a nebo je rovnou spolu i spojili.
Pevné nervy a pokud vám nebude cokoliv jasné: Rovnou si to pročtěte znovu!

Rendezvous (čti randevů)
Jde o velmi standardní operaci, která předchází každému zadokování, či let k jinému vesmírnému tělesu. Prozatím tu budeme hovořit pouze v měřítku jiných modulů a Mun a spol. si necháme na jindy.

Nejprve je tedy nutné dostat si do vesmíru dvě rakety, které budou rovnou vybavené manévrovacími schopnostmi a stejnými součástmi "Clamp-O-Trona"[wiki.kerbalspaceprogram.com].



Na mé raketě na obrázku můžete vidět zakrytý Clamp-O-Tron[wiki.kerbalspaceprogram.com].
Takže nejprve vypustím první raketu a ustálím si ji na co nejpřesnější orbitě 100 000m srovnanou s Munem. Dalším krokem bude vypuštění druhé rakety tak, aby se mohla spojit s tou první. Od teď budu používat dle obrázku rakety A a B.



Jakmile budete mít připravenou raketu B na odpalovací rampě, dejte si mapu a kliněte na A a zvolte "Set as Target".



Nyní je nejdůležitější časování, kdy B vypustit nahoru. Je dobré si pamatovat jak dlouho trvala cesta A na orbitu těch 100 000m. Stejně dlouho bude trvat i cesta B raketě. V mém případě bude přibližně stačit vypustit B ve chvíli, kdy A prolétá nad Západním pobřežím jižní části (viz. obrázek).


Poté, jak začnete postupně stoupat, dokonce nad sebou budete moci zahlédnout váš zamýšlený cíl (za předpokladu, že kolem vás bude prolétat ve vzdálenosti maximálně 100km).



A protože je raketa A na orbitě 100 000m, musíme dát raketu B na orbitu nižší, aby mohla raketu A dohnat (I přes logiku věci to raději zmíním: Čím nižší orbita, tím kratší doba oběhu kolem planety). Proto nastavím B orbitu na minimální možnou orbitu - 70 000m.



A podle návodu z minule dorovnám úhlové vyosení obou orbit.


A teď přijde ta ošemetná část, kterou je možné řešit velmi snadno pomocí matematiky (komu se ale chce, že?), ale my se na to raději podíváme metodou pokus omyl.
Jakmile uvidíte, že raketa B začne být poměrně blízko raketě A, vytvořte někde v následující polovině orbity manévr a zlehka přidávejte se zelenou ikonkou Prograde, aby se tak orbita rakety B zvětšila. Poté už jen pozorujte plánovanou orbitu, až se na ní vytvoří dva body.


Na obrázku to jsou ty dva body u čísla 1. Bod v bílém kroužku je pozice Rakety B, tedy té, kterou ovládáme. Oranžový kroužek ukazuje pozici rakety A, tedy tu s kterou se chceme setkat. Pod kroužky jsou nějaké texty, tak si je vysvětlíme. Intersect 1/2 ukazují vzdálenost v daném bodě od našeho cíle (Separation), dle obrázku to je 55.1km. Tuto vzdálenost se musíme pokusit správným nastavením manévru snížit na minimum. K tomu nám může pomoci můj oblíbený mód, kde můžete pomoci tlačítek + a - upravovat velikost Prograde hodnoty. Increment je velikost přírustku na jedno kliknutí. Separaci tedy můžete snížit buď úpravou velikosti Prograde, nebo si i napomoci právě Radiálním manévrem (ta modrá táhla). Praxe ale hovoří, že byste si měli vystačit pouze s úpravou Prograde. Proto, pokud se vám nedaří snížit hodnotu Separace na nějakou rozumnou hodnotu pod alespoň 2 km, bude lepší změnit pozici manévrovacího bodu. V případě mého obrázku by při takovémto manévru raketa B zaostávala za A o těch 55km, já tedy nastavím manévrovací bod na orbitě o nějaký kus dál. Stačí ten manévrovací bod uchopit myší a táhnout s ním na jednu ze stran. Tím i uvidíte plynule jak se právě tyto dva body mění a jestli se k sobě přiblížují či naopak. Po pár pokusech změny pozice bodu a velikosti prograde (na obrázku čísla 2 a 3) dosáhnete už poměrně rozumné hodnoty a právě takový manévr proveďte.
Dodatek: Jak je na obrázku vidět, v jednom místě jsou dva různé Intersect body (1 a 2), které zde splývají. Jakmile by výška orbity B byla v daném místě vyšší, než orbita rakety A, bod se rozdělí na dva různé. To vám defakto ukazuje dva možné body, kde si jsou rakety nejblíže v rámci křížení trajektorií. Nicméně křížení trajektorií znamená také úhlové vyosení průsečíků, tedy že bude nutné provést dodatečné spalování paliva, abyste srovnali i tuto nerovnost.


Jakmile manévr provedete, zjistíte, že se teorie od praxe liší (v planetárním měřítku to znamená i 1km. Proto si zapněte, klávesou R, RCS trysky a klávesamy H (Prograde +) a N (Prograde -) zkuste poštelovat tuto vzdálenost a snížit na ještě menší. RCS trysky umožňují s raketou provádět jemné pohyby, více o nich za chvíli.

Nyní bude probíhat poměrně rychlý sled událostí, které je nutné provést a čím přesněji je provedete, tím více ušetříte paliva a energií obecně.


1) Prvně si všimněte, že se vám na Navballu změnila hodnota z Orbit na Target. Tato hodnota ukazuje vaši relativní rychlost vůči cíly. A právě naším cílem bude tuto hodnotu snížit na minimum co nejblíže k cíly. Nejprve je tedy potřeba si všimnout pohybu cíle vůči vám, k tomu nám i pomůže Navball a její růžová kruhová ikonka a Prograde zelená ikonka. V mém případě si jsou dost blízko, proto nechám se lodě přibližovat až co nejblíže k sobě podle hodnoty na mapě (Separace).

2) 1.8km je už dost blízko na to, abych začal se snížováním rychlosti rakety vůči cíly.

3) Otočím tedy raketu do směru s retrograde a vyhledám jak je k němu v pozici růžová trojhvězda (což je retrograde vašeho cíle vůči vám - prostě přesně opačný směr, než je ta kruhová růžová ikona). Základem je srovnat Retrograde ikonky na sebe. Toho jednoduše dosáhnete tak, jak je na čísle tři vidět. Zamířím raketu kousek pod Retrograde rakety po přímce od retrograde cíle a spustím motory (Ne naplno). Pomalu uvidíte, jak nejprve klesá relativní rychlost vůči cíly a také uvidíte jak se zelená ikonka přesouvá na tu růžovou.

4) Pořád se snažte držte na této pomyslné přímce až do doby, kdy se zelená s růžovou relativně překryjí a relativní rychlost bude zároveň alespoň pod 5m/s.

5) Nyní můžete otočit raketu zpět do Prograde směru. Zde uvidíte, že se Prograde ikonky rakety a cíle také překrývají. Nicméně s pohybem po orbitě se i tyto ikonky samovolně budou uhýbat stranou, jak je vidět. Proto je potřeba tento pohyb občas vyrovnat. K tomu se ideálně hodí RCS trysky a klávesy I, J, K a L. Tyto klávesy dávají do pohybu raketu ne kolem svých os, ale snaží se posuvný pohyb.
V čísle 5 je vidět, že se pohyb vaší rakety vůči cíly ubírá mírně doprava dolů. Pokud chci ikonky opět sladit na sebe, podržím chvilku klávesy J a K, čím pohyb posunu práve mírně doleva nahoru. Tím pohyb opět vyladím.

6) V tomto čísle se mi raketa pohybuje příliš nahoru doleva, proto musím udělat relativní pohyb doprava dolů, na což použiju klávesy I a L.

7) Poté pomocí klávesy N zpomalím rychlost vůči cíly na klidně i 0m/s, případně klávesou H mohu raketu opět mírně urychlit, abych se dostal k cíly o něco rychleji, nikdy to ale nepřehánějte a buďte opatrní (není nic horšího, než srážka obou raket dohromady - kdo viděl Gravitaci[www.csfd.cz], chápe :) )

Celý tento proces vám defakto zajisti urychlení vaší rakety z nižší orbity na vyšší a zároveň na poměrně velmi podobnou orbitu jako má váš cíl.


To je jeden způsob. Druhá varianta by byla Ovládat raketu A (na vyšší orbitě) a spojit ji s raketou B (na nižší orbitě). Zde se akorát obrátí postup a místo Prograde, bude v manévru využívat Retrograde. A při uzpůsobování rychlosti k raketě B budete raketu A naopak zpomalovat. Což se na Navballu projeví tak, že abyste snížili relativní rychlost, musíte pálit motory ve směru k cíly. Zde už neplatí pravidlo o přímce s cílem, ale průsečík s cílem. Tedy místo: Retrograde cíl ----- Retrograde raketa ----- Nasměřování rakety; platí: Prograde raketa ---- Prograde cíl ---- Nasměřování rakety. Toto platí pro pálení motorů, jakmile rychlostí klesnete pod 5m/s, využijte RCS trysky a postup je už identický s předchozím.

A tím máme úspěšně spněný Rendezvous proces. Nyní můžeme s klidem přejít na samotné Dokování dvou stejným lodí dohromady.

Pohyblivým objektem mám zde na mysli raketu, se kterou není takový problém otáčet v prostoru (narozdíl od masivních stanic nebo třeba modulu, bez energií i elektřiny).
Nadále budu opět hovořit o variantě, kdy primárně ovládáte raketu B.

Jakmile jste od druhé lodi na optický dohled, kdy budete schopní kliknout myší na její Clamp-O-Tron, klikněte na něj pravou myší.

Nyní je nejsnazší proti sobě dokovací porty nasměřovat. Proto se pomocí klávesy [ nebo ] přepněte na druhou raketu A. Opticky najděte B a dvakrát na ní poklikejte, tím si ji nastavíte jako cíl a na Navballu se natočte právě na ní. Tímto byste měli obě rakety pro sobě správně natočené.
Přepněte se zpět na B a pomocí kláves IJKL a H a N udržte Prograde směrem k raketě A.

A protože je už raketa A vůči B dost blízko, kliněte na její dokovací port pravou myší.



Vyskočí na vás okénko, kde zvolte Set as Target. Tím se přesně nasměřujete v Navballu právě na tento dokovací port.
Jakmile budete od rakety A vzdálení pod 30m/s udržujte rychlost pod 0,5m/s. A protože se nyní blížíte do velice delikátní fáze celé operace, přepněte se pomocí klávesy Caps Lock ovládání na precizní. Poznáte to podle toho, že ukazatele dole vlevo zmodrají.


Na tomto obrázku také můžete vidět ty tři ikonky, kde jedna je pro klasickou raketu, ta dolní pro mapu a ta prostřední pro tzv. Dokování. Nepoužívejte to, jedině co to dělá je, že vám to předělá ovládání z IJKL na WASD. K ničemu prostě.
Nyní, když máte zaplé citlivé ovládání, v klidu držte prograde směrem k raketě na správném místě.


A jakmile se přiblížíte na nějakých pár metrů snižte s N rychlost na 0,1m/s. To aby bylo dosednutí jemné a klidné. Pozn. Na této obrazovce můžete vidět i okénko z modu Docking Aligment. Vysvětlím později jak funguje, zde to není tolik potřeba.


To, že jste rakety spojili úspěšně, poznáte změnou kamery a že s ní budete rotovat kolem celku místo jen jedné části rakety. A samozřejmě, že ve chvíli, kdy s nimi začnete otáčet s WASD, bude se točit vše.

A když už se nám tedy povedlo úspěšně spojit dvě lodičky dohromady, mělo by to mít i nějaký užitek, že? :)
Velmi užitečná featura spojených lodí může být tzv. Transfer energií. Ten funguje i mezi součástmi jedné rakety, ale tam se využívá spíše pro vyvážení rovnováhy.
Tedy, transfer energií a paliv je prosté přetankování například paliva z jedné nádre do druhé.


Toho jednoduše dosáhnete tak, že s přidrženým levým Altem kliknete pravou myší postupně na obě palivové nádrže a poté si vyberete, do které chcete palivo přetankovat a na ní poklikáte na IN, nebo na té druhé na OUT tlačítka (nezapomeňte vždy přetankovat všechny obsažené složky).


Stejně dobře to funguje i na Monopropellant, nebo i elektrickou energii.

Tak a protože se rozhodnu jednu raketu opustit a snést oba kerbonauty na jeden zátah, přetahám všechny potřebné suroviny z rakety B do rakety A. Mohu například i ručně vypnout motor na aketě B, když už ho stejně nebude potřebovat.



Když už jsme tady u motoru, všimněte si toho tlačítka Lock Gimbal. Tím byste uzamkli vyklánění motoru. Vidlácky řečeno jde o pomocný prvek, když máte raketu v tahu a musíte s ní zatáčet. Právě tento prvek vám s tím zejména u několika set tunovýc h kolosů velmi pomáhá.

A poslední položkou, která stojí za zmínku je Decoupler. Využijte tedy Decoupleru na raketě B a oddělte nepotřebnou část rakety pryč.

Teď je ale potřeba zbystřit mysl, protože máte na jedné raketě přidělané dva řídící moduly, ale každý má jiný směr Prograde a Retrograde (prostě pro každého znamená letět dopředu to co pro ten druhý dozadu). A tím nám může na Navballu vziknout menší nepořádek, který si člověk musí uvědomit.


Všimněte si, že směr pohybu celé rakety kolem obvodu planety je směrem zleva doprava.
Náš motor máme tím pádem natočený ve směru do retrograde, správně?
Nj, ale ikonka na Navballu nám ukazuje, že letíme v Prograde směru. Proč?
Protože teď je našim primárním řídícím modulem právě ten z rakety B, která původně doháněla A.
V takovém případě stačí jednoduše kliknout pravou myší buď na dokovací port nebo přímo řídící modul původní rakety A a zde zvolit tlačítko Control from Here. Tím si právě zvolíte, že tento modul je primární (nebo dokovací port) a podle něho se bude zobrazovat Navball, který už nyní bude ukazovat správně.

Přistát zpět na Kerbin zvládne každý, ale občas už může činit velký problém přistát přesně na chtěné pozici. Nejjednodušší na cvik je právě přistání přímo u KSC.
Jak tedy na to? Nejprve si musíte uvědomit, že Kerbin rotuje kolem své osy a jeden den trvá 6 hodin (to by se to pořád spalo že? :) ). Dále musíme vzít v potaz to, že naší raketě bude nějaký čas trvat, než se dostane k manévrovacímu bodu, kde budeme chtít provést náš zážeh k zabrždění rakety. A nakonec ještě také bude nějaký čas trvat, než raketa samotná dopadne přímo na matičku kerbinu.

Vytvořte si tedy nějaký uzel někde před KSC a zpomalte jej natolik, aby raketa spadla někde do poloviny moře mezi KSC a dalším kontinentem.


Ve chvíli, až budete mít vaši raketu cca 10 sekund od manévru, byste měli mít dopadovou trajektorii někde cca 50km od KSC. Na obrázku je na čísle 1 vzdálenost od KSC cca 100km.
Musím tedy provést korekci manévru a nakonec když už vím, že mi do "srážky" se zemí zbývá poslední cca minuta, doladím přistání kousíček za KSC do moře.


A protože se pokouším o přístání dvou modulů naráz, bude rozumnější, když je oba od sebe opět oddělím a nechám je přistát každá zvlášť, jak byli původně designovány.

POZOR!!!: Pokud chcete dosáhnout úspěšného přistání dvou modulů najednou, moduly se od sebe nesmí vzdálit na více jak 2,5km. Hra poté přestává počítat fyziku pro ten vzdálenejší modul (tedy žádné padáky, atmosféra, nic a nechá modul prostě spadnout "natvrdo" do země.

Tření vzduchu poté udělá své a podle vašeho vstupního úhlu do atmosféry dopadnete blíže, či dále od KSC.
Do té doby, kdy bude váš dopad alespoň v okolí 50km od KSC, budete moci vaši raketu "Sebrat" pomocí tlačíka Recovery namísto jejího zničení a tedy i ztráty kerbonauta.

Zadokovat dva malé moduly je po čase defakto sranda. Co ale takové spojení se s vesmírnou stanicí? A co teprve když naše raketa nemá dokovací port přímo na ose, ale někdě na boku?
Jdeme na to.

Nejprve si vypustím nějakou stanici (stačí zatím malá, ale zůstane po umístněni na orbitu netknutá.



Stanici si protentokrát nastavím na orbitu s Minmusem (druhým měsícem Kerbinu).

Pak už jen vypustím svoji raketu a standardní metodou ji připravím na rendezvous.



Teorie...

A praxe (po doladění s RCS)


Klasickou metodou se příblížím ke stanici a "zastavím" svoji raketu.



Na dalším obrázku si můžete všimnou jakou raketu jsem připravil pro tento dokovací manévr.
Port mám na boku rakety a manévrování se tedy stává zdánlivě více obtížné.


Právě teď se nám bude výborně hodit ten malý mód zmíněný v předchozím návodu: Docking port aligment. Nejprve si nastavím Control from Here právě na onem dokovací port na boku rakety. Poté zvolíme target na stanici. Dalším úkolem bude natočit oba porty proti sobě, to nám právě hezky napoví onen mod a jeho vyskakovací okno. Dle čísla 3 jsou porty vůči sobě zcela mimo. My je musíme dostat do stavu jak na čísle 4 - tak budou natočené přesně proti sobě.
Nicméně teď, když jste změnili Control pozici lodi, už nebude platit ovládání, které jste do teď využívali. Nyní si musíte v hlavě představit, že právě onen dokovací port je špička lodi a to i přizpůsobit ovládání. Brzy vám to docvakne co tím myslím :)


Na tomto obrázku si všimněte, že Navball s takto extrémním umístěním dokovacího portu neumí pracovat a ukazuje doslova blbiny. Proto se musíme spolehnout na vlastní pozorovací schopnosti a dostat raketku tam, kam potřebujeme.

Toto celé je spíše fáze pro vaše experimentování, protože to je velmi ošemetné a jen těžko lze popisovat situaci, kdy Navball ukazuje nesmysly.

Mějte trpělivost a využívejte citlivého ovládání díky Caps Lock.

A protože nerad létám jen tak na prázdno, přivezl jsem si sebou jednoho extra pasažéra navíc,
kterého budu chtít přemístit na stanici.


Najděte poklop vaší raketky a klikněte na něj levým myšítkem. A dejte u panáčka EVA.
Alternativně: pokud víte jméno svého kerbonauta, můžete jej vypustit pomocí kamerek vpravo dole.
Jakmile tak učiníte, bude se kerbonaut držet na žebříku daného řídícího modulu.
Po něm můžete zcela běžně šplhat nahoru a dolů pomocí WASD. Pokud jste na modulu, který má v sobě volné místo, můžete pomocí F vlézt opět dovnitř. A nakonec se můžete mezerníkem žebříku pustit a vyrazit tak do vesmíru.


Nicméně je rozdíl, mezi kontrolovaným letem a tím být volně unášen (nežádoucí)

Proto klávesou R zapněte RCS tryksy a tak budete mít nad kerbonautem plnou kontrolu.


Na obrázku vidíte, které klávesy ovládají který směr. Kroužek s tečkou značí směr zpět, kroužek s křížkem směr vpřed (takto se běžně kreslí směrové šipky v technice).

Myslete na to, že RCS paliva není neomezeně (pravé myšítko na kerbonautovi).
Až si kerbonauta přesunete na stanici, můžete raketu opět odpojit.


A přístát na KSC lehčí o jednoho člena.

Plné ovládnutí všeho, co v tomto návodu padlo, vám potrvá desítky hodin. Proto cvičte a cvičte.

Pokročilý úkol: Spojte se lodí, která krouží přes polární orbitu (Inklinace 90 stupňů). Důležité je časování startu rakety, start rakety naplánujte na dobu, kdy bude orbita cílové rakety probýhat přesně nad KSC.

Extrémní úkol: Zkuste si načasovat vzlet rakety tak, abyste ji mohli rovnou po dosažení orbity zadokovat ke stanici, či jiné lodi. Může se to zdát jako nemožný úkol, ale opak je pravdou a osvojení si takové metody vám do budoucna začne šetřit extrémní množství času.

A to je pro tentokrát vše. Příště se spolu podíváme na menší návod se startem kariéry, která je nyní po poslední updatu velice aktuální a extrémně zábavná :)



Ahoj!